Angína a Priessnitzův obklad
Použití léčivých obkladů patří k účinným podpůrným prostředkům při léčbě nejen angíny. Obklady lze nejjednodušeji rozdělit na prohřívací a chladící. Unikátní místo mezi léčebnými obklady má Priessnizův obklad.
Němec Vincenz Priessnitz (1799 -1851) byl zakladatelem přírodního léčitelství rakouského původu, žil v Gräfenberku u Frývaldova (dnes Lázně Jeseník) v Jeseníkách. Prosazoval například léčbu prací, čerstvým vzduchem a čistou horskou vodou, čímž položil základy hydroterapie. Avšak nejvíce ho proslavil Priessnitzův obklad. V roce 2014 byly tradiční léčebné procedury a odkaz Vincenze Priessnitze zapsány na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.
K léčení vodou Vincenze Priessnitze podle legendy inspirovala zraněná srna, kterou jako dítě pozoroval, jak si chodí omývat ránu do pramene až do úplného vyléčení. Ve 14 letech mu při svážení dřeva skříply otěže ruku, bolest následně tišil mokrými zábaly. V 16 letech utrpěl další těžký úraz, když mu hrudník přejel povoz se splašenými koňmi. Přivolaný ranhojič prohlásil jeho zranění za nevyléčitelná. V nejlepším případě z něj měl být nadosmrti mrzák. Priessnitz se vyléčil sám pomocí studených obkladů a vody, zlomená žebra si údajně rovnal o opěradlo židle. Zpráva o zázračném vyléčení mladého muže se rozšířila po kraji. Začal léčit zvířata sousedů a později i obyvatele Gräfenberku a okolí. Jeho věhlas postupně stoupala, jeho pacienti přijížděli až z Vídně. Oficiální lázně vznikly v roce 1837, když získal potvrzení císařské komise, ačkoli neměl lékařské vzdělání. Komise prohlásila jeho vodoléčbu za „nový pozoruhodný jev v oblasti zdravotnictví“. V lázních se tou dobou léčilo až 1500 pacientů ročně a sjížděli se sem lékaři z celé Evropy, aby studovali Priessnitzovy léčebné metody.
Priessnitzův obklad Priessnitzův obklad je druh zapařovacího obkladu. Přiložený chladný vyždímaný kousek látky se překryje igelitem a suchou látkou a nechá nejméně hodinu, ale i déle působit. Může být použit na krk při angíně, ale i na podvrknutý kotník nebo naraženou ruku.
Na Priessnitzův obklad si připravte si studenou vodu asi 10 -15 °C (u pacientů se vysokou horečkou nebo dětí může být teplota vody vyšší), tenký savý šátek nebo žínku, dostatečně velký igelit (lze použít igelitový sáček nebo i potravinovou fólii), teplý šátek nebo šál.
Žínku, nebo jinou textilii namočte do studené vody, dobře vyždímejte a přiložte na krk. Důležité je obklad pořádně vyždímat. Následně látku přikryjte igelitem. Přes igelit dejte suchý, možno nahřátý šátek a dobře zavažte. Obklad musí být přímo na krku. Pod studeným obkladem dochází k prudkému zúžení cév. Díky neprodyšné vrstvě igelitu a svrchní suché a teplé vrstvě se místo během chvíle prohřeje, tělesná teplota se stabilizuje a cévy se začnou znovu rozšiřovat. Jak se ovázaná partie prohřívá, cévy i okolní tkáně se intenzivně prokrví. Obklad můžete nechat na místě alespoň hodinu, ale i dále.